Pasování prvňáčků na čtenáře

Rok se sešel s rokem a opět přišel čas pozvat naše milé prvňáčky do knihovny na slavnostní pasování. Během roku jsme se již vzájemně poznali, celá třída s paní učitelkou Kulheimovou navštívila knihovnu třikrát. Mnohé děti se už nemohly dočkat, až dostanou při pasování barevnou čestnou průkazku a vyřídily si "normální" průkazku během školního roku.

V letošním roce nám z různých důvodů (hlavně šlo o nepřízeň Ministerstva školství) nevyšla akce "Knížka pro prvňáčka", i když jsme všechny podmínky dotace splnili. To ovšem vůbec neohrozilo slavnostní průběh pasování. Všech 29 dětí obdrželo dvě malé knížečky od Miloše Kratochvíle s ilustracemi Markéty Vydrové, čestnou průkazku na jeden rok zdarma a drobnou sladkost.

Děti jsem pasovala na čtenáře krásného slova opět opravdickým velkým (a ostrým) mečem, samozřejmě až po tom, co jsem si ověřila, že jsou již zdatní čtenáři. A musím říct, že číst uměly opravdu všechny děti, včetně nedávno přistěhované "Američanky" Danielky.

Závěrem této kratičké zprávy bych mohla napsat následující moudrou větu: "Smyslem akce "Pasování prvňáčků na čtenáře" je přivést žáky prvních tříd do knihovny a tím jim usnadnit cestu k rozvoji čtenářské gramotnosti". Ale já bych chtěla na všechny přenést i tu pro mě až dojemnou atmosféru při pasování. Důležitost každého prvňáčka, když jsem ho vyzvala, aby se posadil za výpůjční pult a přečetl pár vět z knížky Zmizelá škola. Zářící očka při vlastním pasování. Neustálé výkřiky dětí, že jsem ten ostrý meč odložila na stůl nebezpečně. Sborově přednesený závěrečný slib. Spousta dotazů, kdy můžou přijít do knihovny se svojí novou průkazkou.

Pasovalo se ve středu dopoledne, tak jsem jim několikrát opakovala, že dnes odpoledne je zavřeno, ať přijdou až ve čtvrtek. Když jsem ve středu ve 14 hodin přijela ke knihovně, čekal tam hlouček dětí a barevné průkazky držely hrdě v ruce. To odpoledne přišly ještě další tři děti a přivedly i svoje maminky a babičky. A to je smysl této akce v reálu.